RTL-SDR přijímač s čipem R820T2 a jednoduchá anténa na 1090 MHz vám dohromady za cca 500 Kč ukážou polohu letadel přímo ze vzduchu, bez jakéhokoli předplatného. Místo toho, abyste se spoléhali na cizí mapu, zachytíte surové vysílání letadel vlastním hardwarem a software dump1090 z něj sestaví živou mapu s výškou, rychlostí i identifikací každého stroje v dosahu.
Stejný hardware navíc dokáže přinést i druhou výhodu. Když svoje data sdílíte do sítě Flightradar24 nebo FlightAware, obě firmy vám jako odměnu dají jejich prémiový účet zadarmo - přesně takový, za jaký byste si jinak platili tisíce korun ročně. Níže je kompletní postup od nákupu hardwaru přes instalaci softwaru až po umístění antény.
Rychlý přehled
- RTL-SDR přijímač (400 - 700 Kč) a anténa na 1090 MHz zachytí ADS-B signál letadel v okruhu 300 - 400 km.
- Software dump1090 promění surový signál na živou mapu s polohou, výškou a rychlostí.
- Sdílením dat do Flightradar24 nebo FlightAware dostanete jejich placený účet zadarmo.
- Anténa co nejvýš s volným výhledem na oblohu výrazně prodlouží dosah.
- Přijímání veřejného ADS-B vysílání je legální - jde jen o poslouchání, ne o vysílání signálu.
Co uvidíte na vlastní mapě?#
Živou mapu letadel v okruhu až 400 km s detaily, které v základní verzi Flightradar24 zdarma neuvidíte: přesnou polohu z GPS, výšku, rychlost, kurz, číslo letu, typ letadla a jeho 24bitový ICAO hex kód. Data přicházejí přímo ze vzduchu do vaší antény, takže mají zpoždění v řádu sekund - komerční aplikace mívají zpoždění minutové.
Nejhezčí na tom je, že mapa funguje i offline. Přijímač nepotřebuje internet - ten potřebujete jen tehdy, když chcete data sdílet do sítě výměnou za prémiový účet, nebo když si chcete pod mapu načíst podkladové dlaždice.
Co potřebujete a kolik to stojí?#
Na vlastní radar letadel stačí tři věci: USB přijímač, malá anténa a počítač, na kterém software běží. Celý balík vyjde zpravidla pod 500 Kč, když už počítač nebo Raspberry Pi doma máte.
| Položka | Co to je | Orientační cena |
|---|---|---|
| RTL-SDR přijímač | USB SDR (software defined radio) s čipem R820T2 nebo RTL2832U, čte rádiové vysílání | 400 - 700 Kč |
| Anténa na 1090 MHz | Jednoduchá prutová nebo takzvaná „coco“ anténa laděná na frekvenci ADS-B | 150 - 350 Kč |
| Počítač nebo Raspberry Pi | Běží na něm dekódovací software dump1090 | vlastníte / od 1 000 Kč |
| USB prodlužka | Umožní umístit anténu vysoko, dál od rušení počítače | 80 - 200 Kč |
Ceny jsou orientační, startovací sety s přijímačem i anténou najdete v online obchodech zpravidla pod 500 Kč. Aktuální nabídku ověřte přímo u prodejce.
Jak funguje ADS-B?#
Každé modernější dopravní letadlo si samo přes GPS zjišťuje polohu, výšku, rychlost a identifikaci a tuhle informaci automaticky vysílá do okolí na frekvenci 1090 MHz. Jmenuje se to ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast) a součástí vysílání je i 24bitový ICAO hex kód, který stroj jednoznačně identifikuje.
Signál není nijak šifrovaný, proto ho dokáže zachytit kdokoli s vhodnou anténou. Přesnost polohy z GPS je přitom na jednotky metrů, takže vlastní přijímač ukazuje skoro stejně přesná data jako komerční aplikace. Stejný princip totiž stojí i za běžnými nástroji na sledování letů jako Flightradar24, jen místo vlastní antény tam vidíte data z globální sítě tisíců jiných přijímačů.
Je domácí radar v Česku legální?#
Ano. Pasivní přijímání veřejného ADS-B vysílání je legální, protože vlastní přijímač nic nevysílá - jen zachytává data, která letadla sama dobrovolně šíří do okolí. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, reguluje provozování vysílacích rádiových zařízení, tedy vysílání, ne poslouchání. Oprávnění od Českého telekomunikačního úřadu proto k RTL-SDR přijímači nepotřebujete.
Jediné, na co si dejte pozor: přijímač nesmí rušit jiná zařízení a data z něj nesmíte použít způsobem, který porušuje zákon (například ke sledování konkrétních osob). Pro běžné domácí sledování letového provozu a sdílení dat do Flightradar24 jste v pohodě.
Jak postavit radar krok za krokem?#
Postup se mírně liší podle operačního systému, princip zůstává stejný: nainstalovat ovladač přijímače a spustit dekódovací software.
Windows#
- Připojte RTL-SDR přijímač do USB portu počítače.
- Stáhněte nástroj Zadig a nainstalujte přes něj ovladač WinUSB, který nahradí původní televizní ovladač přijímače.
- Stáhněte software dump1090 (nebo alternativu Virtual Radar Server), který dekóduje surový rádiový signál.
- Spusťte dump1090 v režimu s webovým rozhraním a otevřete v prohlížeči adresu, kterou program vypíše (zpravidla localhost s číslem portu).
- Do pár minut se mapa naplní letadly v dosahu, pokud má anténa volný výhled na oblohu.
macOS#
- Nainstalujte správce balíků Homebrew, pokud ho ještě nemáte.
- Přes Homebrew nainstalujte dekodér ADS-B, například readsb nebo dump1090-mutability.
- Připojte RTL-SDR přijímač, systém ho rozpozná automaticky jako USB SDR zařízení.
- Spusťte dekodér z terminálu a otevřete jeho webové rozhraní v prohlížeči.
- První letadla se zpravidla zobrazí do pár minut od spuštění programu.
Raspberry Pi (nonstop provoz)#
Kdo chce data sdílet do Flightradar24 dlouhodobě, ocení Raspberry Pi - žere jednotky wattů a může běžet měsíce bez dozoru. Na kartu nahrajte Raspberry Pi OS Lite, přes apt nainstalujte readsb nebo dump1090-mutability, připojte přijímač a webové rozhraní bude dostupné na IP adrese maliny v domácí síti. Právě tahle sestava je nejčastějším „feederem“ v Česku: malina na půdě, anténa na střeše, účet Business zadarmo.
Jak získat Flightradar24 nebo FlightAware zadarmo?#
Sdílením dat z vlastního přijímače do sítě Flightradar24 nebo FlightAware získáte jejich placený účet, například Business nebo Enterprise, aniž byste za něj platili. Obě firmy totiž nemají vlastní radar - jejich pokrytí stojí na tisících dobrovolníků, kteří si přijímač postaví doma přesně takhle.
Po registraci na stránce Flightradar24 nebo FlightAware dostanete jednoduchý instalační skript, který propojí výstup z dump1090 s jejich serverem. Systém automaticky rozpozná, že přispíváte daty z vlastní lokality, a odmění vás prémiovým přístupem, dokud přijímač běží a odesílá data. Čím lepší dosah má vaše anténa, tím větší hodnotu mají vaše data pro síť.
Kam dát anténu pro nejlepší dosah?#
Anténa umístěná co nejvýš s volným výhledem na oblohu dá největší dosah, při dobré poloze klidně 300 až 400 kilometrů. Ideální místo je podkroví, střecha nebo aspoň okno vysokého patra směrem ven z budovy.
Překážky jako sousední budovy, kopce nebo hustý les signál stíní a dosah citelně snižují. Proto se vyplatí anténu přesunout co nejdál od počítače přes USB prodlužku, místo aby zůstala u přijímače v níž položené místnosti. Když bydlíte na sídlišti obklopeném vyššími budovami, i menší změna polohy antény o pár pater výš dokáže dosah znásobit. Z paneláku v Praze tak s anténou na lodžii běžně zachytíte provoz nad půlkou Čech, z rodinného domu na kopci i lety nad Alpami.
